94. Takový nenormální víkend

Pátek odpoledne - a u nás vládne čilý ruch. Finišují přípravy sobotní oslavy padesátin pro asi 40 hostů. Někteří budou spát v pokojích, jedni v karavanu a u dalších se uvidí …

A do toho přímo pod dubem zastavuje velký karavan. A těsně za ním přijíždí druhý.

Z prvního karavanu vystupují známé tváře. Rodina, kterou občas sledujeme na YouTube: Karavanem s úsměvem. Zrovna minulý týden jsme koukali, jak v kempu na Sardinii vysvobozovali karavan, když cestu vymlela bouřka.

A teď jsou tady 😀.

Vybrali si, kam zaparkují. Jejich přátelé těsně vedle nich. Teda trošku netradičně: na jednom stání oba karavany, na druhém jejich auta.

Fascinovalo mě, jak ten obrovský mnohametrový kolos sám poslušně zajíždí na místo. Řidič ho jen naviguje ovládáním jak k televizi.

Netrvalo nijak dlouho a byli zabydlení.

Mezitím už jejich děti zkoumaly naši herničku.

Ano, právě ta a taky naše wellness jsou důvodem, proč zamířili zrovna sem.

Prý nemají rádi tak úplně profláklá místa, kde je hlava na hlavě, spíš že radši objevují něco nového. Hlavně aby tam byla zábava pro děti i pro dospělé ☺️.

A že u nás se teda vyřádili 😃. Závody na autodráze - děti i tátové, dospělí pak vyzkoušeli i závodní trať na počítači. Holčičky se zabydlely v herničce, kde bylo potřeba postarat se o panenky …

Večer jsme zapálili oheň v krbu a opekli špekáčky. Sedělo se s nimi skvěle, bylo neobvykle teplo, akorát otravný hmyz měl trochu hody ☹️.

V sobotu odjeli na výlet a my se všichni věnovali oslavenci a jeho hostům. Přijeli nám na pomoc Martinka i Tomáš, čekala nás dlouhá noc 😅.

Paní kuchařky připravily dobroty, pivo teklo proudem … Zlatým hřebem programu byla píseň pro oslavence, kterou mu složila umělá inteligence 😁.

A pak taky bouřka, co najednou přiletěla i s krupobitím. Naštěstí asi jen půlminutovým. Pak odhřměla v dál, my setřeli mokré lavičky a zase se sedělo venku. I když teda zima byla podstatně větší než předchozí večer.

Hostům z karavanů jsme půjčili náš gril, takže si s oslavou nijak nepřekáželi. Pak se ještě šli prohřát do sauny a zrelaxovat do vířivky. Na tu se těšily hlavně děti 😀.

V neděli ráno se mi strašně nechtělo vstávat.

Jenže bylo potřeba nachystat snídaně pro ubytované a pak otevřít pro všechny (v sobotu bylo pro veřejnost zavřeno).

Na polední menu jsme vymysleli holandský řízek. Netušili jsme, kolik hladových to přiláká 😉.

Byl to mazec. Všechny stoly obsazené venku i vevnitř. Klasika - všichni vždycky přijdou najednou!

Naštěstí všem chutnalo. I karavanisté si dali. Jen jsem až později zjistila, že jsem jim zapomněla přinést koláčky - nedílnou součást našich víkendových meníček.

Bože, jsem to ale trdlo!

No, možná mě maličko omlouvá, že v té době už jsem ani nevěděla, jak se jmenuju ☹️. Kruci, toto už na mě není !

Krátce po obědě se karavanisté začali balit na cestu domů. Všechno zase pečlivě dokumentovali. Moc se jim líbil záběr jejich karavanu pod naším 300 let starým dubem.

Vypadalo to, že si u nás víkend užili jak oni, tak jejich přátelé. Mimochodem, pro ty to byla úplně první cesta jejich novým karavanem. To nás tedy potěšilo, že zamířili právě sem.

Rozloučili jsme se - a my jsme zvědaví na záběry, co tady natočili.

Jaký bude jejich pohled?