93. Deset z deseti

Miluju bezprostřední reakce dětí.

Hlavně když k nám přijdou úplně poprvé a uvidí tu obrovskou autodráhu nebo Hot Wheels věž s desítkami autíček.

A co teprve když otevřou dveře do herničky!

Co si vybrat nejdřív?

Hned u dveří parkuje řada velkých vozidel: hasiči, popeláři, bagr, traktor i s vlekem …. A vozítka, co nejen jezdí, ale i troubí a hrají. Z čehož teda my dospělí až tolik radosti nemáme 😀.

Samozřejmě máme taky kočárky, panenky, kuchyňku, vláčkodráhu, spoustu stavebnic a prolézací tunel …

Tak co si vybrat nejdřív?

Často to bývá zelený skákací osel 😀 Proč zrovna on, to netuším 😃.

Některým dětem chvíli trvá, než se osmělí.

Už několik měsíců sem chodívá s babičkou asi pětiletý chlapeček. Pamatuju si, že když tu byli úplně poprvé, držel se jí za nohu a nechtěl si hrát vůbec s ničím.

A teď?

Nejdřív přeskládá Hot Wheels autíčka a pak vláčí babičku do herničky. Poslušně vytáhne z batůžku papučky, přezuje se - protože tam se to musí - a jde si kramařit…. Už je tu jako doma 😄.

To některé děti se nepotřebují osmělovat vůbec.

Minulý týden tady jedna rodina pár dní bydlela, takže si jejich nejmladší Tomášek mohl užít všech hraček do syta.

Hned první den za mnou přišel:

"Toto je úplně nejvíc nejlepší herna ! Máte u mně deset bodů z deseti!"

A navíc mě ještě objal. Fakt milé kontaktní dítě ☺️.

Ale on pokračoval:

"A když máte 10 z 10 bodů, tak já vám dám 10 korun". Vytáhl maličkou peněženku a se slavnostním výrazem mi opravdu podával desetikorunu. Jako by mi uděloval Řád Bílého lva.

No mohla jsem si ji nevzít?

"Tomi, děkuju za tak obrovské ocenění! Jsem moc ráda, že se ti tady u nás líbí! A tuhle desetikorunu, tu si schovám pro štěstí!"

Fakt mi udělal obrovskou radost.

Já mu na oplátku dala pytlíček gumových medvídků.