9. Jak podle příručky

"Nudíte se? Kupte si medvídka mývala !!" Tohle zaznělo tuším ve filmu Postřižiny.

"Najít nový smysl života ve fázi prázdného hnízda není vždy snadné" - to jsem se dočetla dnes na Seznamu.

No, evidentně se nepotkali s mým chlapem. To by je taková myšlenka ani nenapadla! Ten má smyslů, až to někdy není k přežití 😆.

V článku citují pana profesora Matějčka, který doporučoval si v této fázi života klást otázky:

• Kolik času společně trávíme? Čím ho naplníme?

Fyzicky společně minimum, Pavel je teď téměř trvale zaparkovaný pod dubem, případně dělá ajťáka v kanceláři, pokud už není zbytí.

Já mám doma tátu (87 let), který už potřebuje trochu pomoci se životem, mám práci, kde je to prostě dané od - do (jak dělat recepční z home officu bohužel ještě nikdo nevymyslel), takže moje svoboda pohybu je velmi limitovaná. Ale zase mám blízko vnoučata, která mi to tu pěkně zpestřují 😍.

• O čem spolu mluvíme? O čem spolu naopak nemluvíme?

Nejen mluvíme, ale hlavně píšeme po messengeru, po sdílených dokumentech, občas telefonát, když to spěchá nebo není síla psát ☺️

Téma je víceméně jedno jediné - Caravan park u Pavlova dubu. Název se nám povedl, ne?

Ovšem toto velké téma má miliony podtémat : topenář, zamrznutý septik, významná dějinná událost - první zatopení v Temelíně, .... A Pavlova návštěva u paní starostky, zvědaví sousedé, kteří sondují, co že se to tam začíná dít …

A o čem nemluvíme?

Skoro o ničem jiném 😅

• Co uděláme, když si v něčem neporozumíme? Jak se hádáme a jak usmiřujeme?

Zatím jedna z největších diskuzí byla o rozložení jednotlivých místností. Plánujeme velkou hernu pro nejmenší a pak dvě herny s RC auty, autodráhou a simulátory.

Tři vhodné místnosti jsou přímo u hlavního vchodu do budovy, považovala jsem to za dané.

Ovšem jak tam Pavel tráví víc a víc času, chodí po budově tam a zpátky, tak ho napadlo, že ve 2. patře je skvělá půdní místnost, pro hernu jako stvořená. Ano, taky se mi líbí, dokonce má poměrně zachovalé parkety, velká je až až ... Ale chceme, aby nám malé děti běhaly do druhého patra? Za mě to není šťastné, Pavel zase tvrdí že je větší a teplejší než ta dole. No, to mu neberu, pravda to je.

.

Rozpoutali jsme písemnou diskusi i s našimi dvěma dcerami (jedná dětná, druhá bez). Zabral až argument, že rodiče nebudou schopni uhlídat, pokud by jedno dítě bylo v herně pro malé a druhé starší si šlo hrát s auty. Když bude mezi hernami patro pro bydlení a asi 40 schodů ??? To ani náhodou !

Takže společné ženské argumenty Pavla zdolaly, všechny herny budou dole.

Ovšem další výbušné téma zůstává stále otevřené. PSI ano či ne?

Pavel je pro, dokonce už za pomoci sili sepsal provozní řád pro domácí mazlíčky.

Já jsem proti - lidi si často berou psy do postele (že to provozní řád zakazuje? Pro mnohé NO A ?!) . A psi značkují, okusují, línají ...

Na podpoření svého názoru jsem zkusila rozpoutat i facebookovou diskuzi. Zastánci byli na obou stranách. Věřím ale, že některé praktické zkušenosti žen - ubytovatelek Pavla aspoň nahlodaly.

Moje kamoška - čarodějnice (viz příspěvek č. 2) mi to ale hatí. Velmi ☹️. Má psa taky. Malou kabelkovou slečnu s růžovou mašlí. A bez ní za mnou k dubu nepřijede! Karavan nemá, tam samozřejmě psi můžou, na tom jsme se s Pavlem shodli. Náš spor je jen o budově.

Takže včíl, babo, raď !

Ovšem co s názorem, který získal bezkonkurenčně nejvíc lajků ??? "Pesani jsou často vychovanější než dnešní děti !"

Ano, vidím v práci dennodenně, jak to s vychovanými dětmi je. Ty ovšem vyloučit nechceme. Na koho by pak pánové sváděli, až budou řádit s auty a autodráhou ??? (a že by to nechali bez povšimnutí, tomu nevěřím) 😀

Takže témata, kde si s Pavlem nerozumíme, byly, jsou a budou. Hádky nejsou, na to nemáme čas ani energii. Když je třeba, svoláme širší debatu a ono to vždycky nějak vykrystalizuje.

• Co máme teď společného, co chceme aktuálně budovat?

Ne že chceme, budujeme ! Už spoustu měsíců v našich hlavách, od 1. března i v realitě.

Na cestách jsme roky sbírali zážitky a zkušenosti, ukládali si do paměti (Pavel samozřejmě i do počítače), kde se nám co líbilo a jak bychom to mohli pak u nás využít.

Život v obytce je hrozně fajn, když je hezké počasí. Zakotvíte na krásném místě a můžete být venku. Horší už je, když se počasí na delší dobu pokazí, když je večer brzy tma a venku je zima ... Pak se brzy zdá prostor v autě příliš malý i pro dva, ne tak pro početnější rodinu.

Proto máme jasný záměr: nemačkejte se , pojďte dělat, co vás baví 😀. Hrát si, pobýt v klidu klubovny s knížkou nebo deskovými hrami, protáhnout si tělo v malém fitku, relaxovat ve vířivce a sauně nebo prostě jen posedět s přáteli u vínka nebo dobré kávy….

A vzácně jsme se shodli - začít musíme okamžitě. Zatím nabídneme pobyt pro obytky, v klídku a s možností si třeba něco ugrilovat nebo si venku zasportovat. A budovu oživíme postupně, jak možnosti dovolí. ☺️

Takže moje rada na závěr?

Rozhodně si nepořizujte medvídka mývala. Pořiďte si dub, budete mít o zábavu postaráno na hodně hodně ale fakt hodně dlouho !

Nechcete dub? Přijeďte za Pavlem na pokec, on vám na počkání nějakou tu společnou činnost vymyslí 😉.