84. To jsme tu ještě neměli!⭐

Je to teda fakt otrava pracovat na noťasu sešroubovaném svěrákem. A musím to vydržet ještě několik dní, co potrvá dovolená v PC servisu ☹️.
Naštěstí…. nebo možná bohužel … stejně teď nemám moc čas psát.
O víkendu jsme tu byli s Pavlem sami, bez Tomáše, bez Martinky … Žádná velká akce se nekonala, prostě jen byl víkend.
V pátek dopoledne jsme museli rychle na nákup, měli přijet hosté do penzionu i na plac. Opakovaně Pavlovi říkám, ať se při rezervování ubytka ptá i na aspoň přibližný čas příjezdu. Ale je to marný, je to marný, je to marný!
Tak jsme čekali - a ono pořád nic ☹️.
Samozřejmě přesně ve chvíli, kdy jsem nám uvařila podvečerní kávu, se tu během 10 minut sjeli hosté do tří pokojů a k tomu ještě dodávka.
Opět se potvrdilo, že káva je přivolávač!
Pavel jednotlivé hosty zapisoval, já se s nimi domlouvala na praktických věcech, mimo jiné jsem jim nabídla večeři. Taky jsem zjišťovala, v kolik hodin a jakou si budou přát snídani.
Všichni byli v páru, jen jeden muž byl sám. A byl velice netrpělivý, o jídlo zájem neměl, dožadoval se jen rychlého ubytování a především sprchy. Přijel z nějakých závodů.
V té chvíli si Pavel uvědomil, že zapomněl zapnout kotel na ohřev vody ☹️.
No dost průser, když je barák plný lidí!
Naštěstí to zachránila sprcha ve wellness, ta má vlastní elektrický bojler.
Uff, bylo to chvíli hektické, ale všichni se zabydleli, dostali točené pivo i večeři, zavládl klid. Hosté s dodávkou rozbalili střešní stan. Byli první, kdo k nám s tímto přístřeškem přijel. Zajímavé to je, ale nezdá se mi to moc praktické. Zvlášť když v noci musíte na WC. Slézat po žebříku jako z kurníku, to chce notnou dávku šikovnosti 😃.
Vůbec to byl víkend plný premiér.
Hosté z jednoho pokoje přijeli na terénní čtyřkolce, posádka obytky s sebou měla na přívěsném vozíku motorku - což je skvělá věc, podstatně to zvyšuje akční rádius 😉. Na kola a elektrokola jsme tady zvyklí, ale motorka, to už je jiný level.
Se všemi jsme si fajn popovídali - až na toho osamoceného pána. Nechtěl pít, nechtěl jíst a už vůbec se nechtěl s nikým bavit. V sobotu ráno vyrazil brzy asi na závody, pak jsme ho viděli několikrát projít sem a tam. V neděli to bylo podobné, jen odpoledne si vytáhnul z kufru svého auta sedátko a nějakou dobu si u auta četl. Na parkovišti. Proč zrovna tam???
A v pondělí brzy ráno zmizel. Nějak bych považovala za slušnost aspoň večer říct: "Budu odjíždět brzy ráno". No a nedej bože třeba ještě: "Děkuji za ubytování". To už bych ale chtěla fakt moc!
Ovšem když jsem dneska byla převlékat postele, asi jsem objevila důvod jeho tichého zmizení.
Na jeho posteli bylo několik skvrn od krve. Zřejmě si při závodu něco poranil. Ale pro náplast nebo obvaz si nepřišel, radši zašpinil prostěradlo, přikrývku i polštář. Nejen povlak, ale prolezlo to skrz. Budeme muset zavézt do prádelny celý polštář ☹️. Skoro nový ! Snad to pustí. Jo a taky to samozřejmě i bylo na jeho bílé osušce.
Hmmm, tomu se říká radost!
A já si naivně myslela, že fair play platí i po závodě ☹️.