78. Katastrofa se nekonala

Dneska jsem skoro celý den prospala. Po čtyřdenním maratonu moje tělo prostě řeklo: DOST!
Ráno jsem se musela hodně přemlouvat, abych vůbec vylezla z postele. Chtěla jsem mít ale co nejdřív za sebou jediný důležitý úkol dne – stáhnout ložní prádlo a odvézt ho do prádelny. Naštěstí svatební hosté poslechli nevěstu a většina si před odjezdem postele sama svlékla. ☺️
Ano, svatba se totiž opravdu konala.
A překvapení to bylo pro všechny. Jen se to prozradilo už v pátek večer. Nevěsta zaměstnala všechny své kamarádky přípravou slavobrány, výzdobou terasy a slavnostní tabule, vázáním mašlí na židle ….
Pojala to vskutku velkoryse - schodiště bylo lemováno snad stovkou svíček (naštěstí na baterky), i zábradlí bylo omotáno bílými stuhami ….
Já se ráno těch světýlek úplně lekla, když jsem ještě ne úplně čilá šla dolů chystat snídaně. U finále zdobení jsem už nebyla, protáhlo se dlouho do noci, tak mě to překvapilo 😅.
Nebýt bílé stužky na zábradlí, připadala jsem si v potemnělém baráku jako při sestupu do hrobky 😯.
Během dopoledne se sjížděli další hosté … a já příjezd těch nejočekávanějších, tedy ženichových rodičů, prošvihla. Musela jsem ještě na nákup několika důležitých věcí pro kuchyň ☹️.
Hned po příjezdu jsem hledala Pavla. "Tak co?" ptám se. "Nic," povídá. "Jsou úplně v pohodě." Takže moje fantazie i Pavlova předpověď tentokrát dostaly na frak.
Drama se nekonalo. Naštěstí - říkám já. Zato on toho skoro litoval - budoucí tchyně na útěku, to by byla historka !
Nene, ženichovi rodiče to vzali skvěle. Byli mile překvapeni, že se sem netrmáceli skoro 100 km "jen" kvůli narozeninám 😄.
A do karet snoubencům hrálo i počasí: ani déšť, ani úmorná vedra - prostě bylo tak akorát 😃. Jen vítr byl trochu silný a hrozil odnesením slavobrány i všech balonků ☺️.
To nejdůležitější ANO zaznělo, po gratulacích a nezbytném focení novomanželé a hosté sešli do jídelny. Připravili jsme jim šampus na přípitek a pak už jsme servírovali hovězí polévku s knedlíčky. K hlavnímu chodu si hosté vybírali mezi svatební klasikou – svíčkovou na smetaně – a lososem na másle.
Naše kuchařky si i s dvojím hlavním chodem skvěle poradily. Přiznám se, že mě hodně těšilo, když jsem slyšela: "Lepší svíčkovou jsme nejedli".
Jsou to babči našeho věku, ale čilé tak, že jim i mladí mohou závidět. Svatební hostina ? Máček !
A po obědě se svatba lehce přetransformovala do oslavy 30. narozenin nevěsty. Zábavný program připravila a moderovala její sestra - soutěže, tombola, … spousta smíchu a dobré nálady.
Když po takových aktivitách hostům vyhládlo, přišel ke slovu Pavel a jeho gril.
Bylo to přání nevěsty. Pravá letní grilovačka - když už teda máme ten krásný krb 😋.
I když v něm se dobroty nedělaly, Pavel použil gril na dřevěné uhlí.
Už dlouho před svatbou jsme si lámali hlavu, jak to grilování pojmeme.
Provedli jsme průzkum v řeznictví - a objevili zajímavou vepřovou roládu. Koupili jsme vzorek, Pavel maso ogriloval - dobrota to byla ! To přece musí chutnat i hostům 😋. Pak samozřejmě dobré klobásy, cigára, oštiepky a na výslovné přání ženicha i haloumi. Ježiš, co to je? To jsem v životě neslyšela! To zní skoro jako nadávka. No, prý nějaký sýr . Snad z Řecka … Kupodivu se to dá koupit i v Rýmařově. Asi to není zas taková exotika. Moc jsem tomu nevěřila, ale když jsem ochutnala, vůbec to nebylo špatné. Jen Pavel brblal, že se hodně připaluje ☹️. Taky cuketa mu trošku rychle černala a propadávala roštem. Prostě není nad klasický poctivý klobásek !
Byla jsem ráda, že hostům chutnalo. Naše kuchařské kouzelnice to ještě vyšperkovaly domácími dipy a spoustou zeleniny, takže na své si přišli všichni. A pro velký úspěch se pak neplánovaně grilovalo i v neděli 😉. Ještě že mám tendenci nakupovat radši víc "pro jistotu". Teď se to hodilo 😀. Pavel říká, že nakupuji jako na sedm hladových let.
Po sobotním veselí bylo v neděli znatelně klidněji. Rodiče, babičky a někteří další hosté se na další noc nezdrželi. A ti, co zůstali se ani v deštivém odpoledni nenudili. Původně plánovaný výlet nevyšel, tak někdo dospával probdělou noc, ale většina hrála deskové hry. Vyzkoušeli si některé z našich, ale preventivně si přivezli i svoje oblíbené. Hráli fakt dlouhé hodiny 😀. A na závěr dne si byli vyzkoušet naši saunu a vířivku ☺️.
Mimochodem, vzpomněla jsem si na jednu věc. Víte jak dopadl vztah ženichovy maminky a našich společných sprch? Úplně klidně je použila. Někdy si člověk dělá větší starosti dopředu, než je pak potřeba.
V pondělí hosté i novomanželé odjeli spokojení. A my zůstali zničení jak republika. Ale přesně tak to asi po povedené svatbě má být. Takže úterý jsme prospali... a jede se dál. 😅
Všechno se povedlo i díky naší Martince, brigádníkovi Tomášovi a v neposlední řadě našim děvčatům v kuchyni: Nadi a Janě. Ještěže je všechny máme ! Ručičky i nožičky vám všem ozlatit !!!!