71. Sedm let neštěstí

Říká se to tak, ne? Když rozbiješ zrcadlo, čeká tě 7 let neštěstí….

To se teda mám na co těšit!

Objevila jsem tady nevelkou krabici, co jsem sem kdysi dávno přivezla se spoustou dalších věcí z domu Pavlových rodičů. Skrývala několik zrcadlových čtverců, jejichž sestavením dohromady mělo vzniknout velké ozdobné zrcadlo, horní díly to mělo seřízlé do polokruhu, některé díly byly ozdobeny rostlinným motivem….. kýč jak bič ! Naštěstí bylo i několik dílců čirých.

No hurá, konečně budu mít zrcadlo i na WC v přízemí ! Stačí nad umyvadlo nalepit jeden čtverec, účel to bohatě splní. Proužky oboustranné lepicí pásky v tom balení byly taky.

Tak směle do toho, to není raketová věda, to zvládnu.

Nejdřív si to zkusím na pánském wc, i kdybych to tam náhodou plácla nakřivo, chlapům je to jedno 😀.

Vybalila jsem jeden čtverec, na rubovou stranu lípla lepky a šup s ním na místo. Super, linie obkladů je jasná, nemám šanci to dát křivě 😆. Bezva, drží to !

Tak směle na druhý čtverec na holčičí WC.

Zase lepky do rohů, vybrat spáru v obkladačkách, podle které to bude hezky rovně, přitisknu …. a kruci, vybrala jsem blbou linii, je to hodně vysoko ☹️. Menší postavy si uvidí sotva čupřinu.

Co teď ? Zkusím to sundat a umístit níž.

To se lehce řekne ☹️. Přinesla jsem si dlouhý tenký nůž a lepky od obkladu zkusila odříznout. Šlo to ztuha, podobně jak když jsem odlepovala ze zdí žvýkačky. Ale nakonec se podařilo a zrcadlo to vydrželo. Nezlomilo se - toho jsem se bála nejvíc.

Tak druhý pokus …..Nasměřuju, přitisknu … a zrcadlo drží !

Fajn, jsem spokojená 🙂. Zbylé dílce uklidím do skladiště věcí, co se někdy mohou hodit.

Když si jdu za hodinu odskočit, zařvu jen: " Do pr..ele !!!!" Nejen chodbička pod umyvadlem, ale i obě kabinky jsou plné blyštivých střepů. Tisíc prťavých pidistřípečků ☹️. Evidentně to nedrželo 😭.

Takže rychle pro smetáček a lopatku, ať do toho ještě někdo nešlápne a nezraní se!

Kruci, toto zametat je fakt radost !

Vypadá to, že na příštích 7 let mám se štěstím vystaráno ☹️!

Ale to zrcadlo tam prostě potřebuju !!! Takže vylovím další čirý čtverec, použiju mnohem víc lepek a opět se blížím na místo činu. Tentokrát mám výšku správně, opatrně to přitisknu, zrcadlo při přitlačování ještě vyleštím papírovou utěrkou ….

Vlevo to drží, uprostřed to drží, vpravo to od kachličky odskakuje. No bodejť by ne, je tak o milimetr hlouběji ! Proč by měly být všechny obkladačky v jedné rovině, že !

Tak jako v tomto baráku neexistují pravé úhly, tak neexistuje rovná plocha ☹️.

No, jen doufám, že to ty zbylé lepky udrží.

Od té chvíle tam vstupuju velmi obezřetně - ale zatím je zrcadlo spořádaně na zdi, hurá !!!

A to neštěstí?

Zatím se mi dějí spíš věci, co člověka tak akorát vytočí.

Dneska jsem nutně potřebovala koupit mražený hrášek - zítra máme na menu hráškový krém. V PENNY ho mají v akci, jedeme teda tam, i když tento obchod nemám ráda (ale na kotel polívky jeden balíček nestačí). No co myslíte - jen prázdná přihrádka v mrazáku ☹️. To bude jíst celý Rýmařov hrášek ????

Ve dnech, kdy máme zavřeno, se u nás intenzivně pracuje. Teda ne samo se pracuje, ono ty věci musí někdo udělat ☺️.

Pavel momentálně vyrábí dveře mezi jídelnu a kuchyň. Lítací - to znamená že se mohou otevírat na obě strany. Koupil správné panty, nařezal dřevěné laťky, všechno sešrouboval a zasadil na místo …

Já se mezi tím pokoušela zcivilizovat ošklivé skříňky, co v jídelně budou muset zůstat …. Natírám je bílým balakrylem - s ním pracuju ráda, moc nesmrdí a je ředitelný vodou. Ale moc nekryje, bude to chtít ještě druhý nátěr ….

Ano, zatímco Pavel vyrobil celé dveře, já natřela dvě skříňky …. Povedlo se mi vyrobit i bílé kaňky na čerstvě natřené podlaze. Všimla jsem si jich, až zaschly. Už nešly setřít ☹️. Čekala jsem scénu, ale Pavel nic. Že by rezignoval?

Ne, chechtal se mi.

Protože jsem natřela taky sebe. Cákanec na kalhotech, bílý rukáv od mikiny …. a taky vlasy ☹️. Jak jsem lezla do spodních částí, zavadila jsem temenem o ne úplně zaschlou horní hranu a pak se mi ještě kamsi přilepila ofina ….

Takže Pavlův řehot. Cizí neštěstí vždycky potěší 😂.

Ale pak se mi tu barvu pokoušel odstranit. Teda jen zezadu, kam jsem si sama neviděla. Stejným způsobem jako když starý opičák vybírá opici blechy z kožichu … 😅.

Škudlilo to !

A pak jsem zjistila, že balakryl tak úplně ředitelný vodou není. I po důkladném umytí vlasů barva někde tvrdošíjně drží 😅. Prostě mám teď melír ala dub 😃.

No ale pokud se mi příštích 7 let budou stávat "neštěstí" tohoto typu, tak to asi zvládnu 😆.

P.S.

Tak ani druhé zrcadlo na dámském WC to nezvládlo. Vydrželo jen 2 dny ☹️.

Akorát se díky lepkám neroztříštilo na tisíc kousků, ale jen asi na 10 velkých.

A to na pánském drží furt !

P.P.S.

Zrcadlo na pánském upadlo za týden ☹️.

Pavel konstatoval: "Mělas použít Mamuta, někde tady je …! To tě nenapadlo, že ty lepky už mají svůj věk ??!!"