7. Nezabila mě !

Domluvit se s chlapem je těžké. Domluvit se s ajťákem je mnohem těžší.

Pro klid v rodině jsme si stanovili, že u dubu on má na starosti barák a provozní věci, já lidi a zábavu pro ně. Jenže, občas mi to nedá ...

"Uvědom si, že priorita je venkovní stání pro obytky! Pak herny. A pak teprve pokoje!" Pavel má jasno.

Jistě, já to vím. Barák je zatím promrzlý, kotlům se moc topit nechce. Ani voda ještě neteče. Ale kdo je připraven, není ohrožen 😀.

Já prostě potřebuju prozkoumat, jestli se najdou skříně, co by aspoň trošku barevně seděly k těm kůlovým postelím. Těžký úkol, přetěžký. V některých pokojích jsou k postelím velké otevřené police, v jiných úložné prostory prostě nejsou vůbec. Že by děcka na táboře nepotřebovaly uložit věci?

Pro začátek potřebujeme aspoň 5 skříní a asi 20 nočních stolků. Třeba já stolek mít musím ! Lampička na čtení, knížka, brýle, mobil, voda, ... 😀.

S dcerou Míšou jsme objevily skříň, co by barevně asi byla použitelná. I stolek k ní měli. A taky tam měli hrozně fajn prodavačku Doporučila nám, ať přijedeme za týden, že budou speciální akce. Prý BRUTÁLNÍ slevy.

No, to byla výzva.

Pravdu měla ! A bylo tam ještě tolik věcí, co by se nám hodily !

Parádní svítilny na terasu, úložné boxíky na hračky , barevné polštářky, …

A závěsy! O 1.000 Kč za kus levnější ???? Tomu už se odolat nedá !

Věděla jsem, že Pavel se závěsy do pokojů počítá. Výhledově. Sleduje totiž na YouTube jakéhosi pana Plešatého, který jezdí po hotelech a hodnotí je. V jednom videu hodně vytýkal, že si nemohl zatáhnout okno, aby ho nebudilo ranní sluníčko. Tudíž i Pavel vzal za své, že závěsy jsou potřeba. Jo kdybych to vymyslela já, tak se dozvím, že jakési hadry na okně jsou zbytečnost !!! Ale řekla to přece autorita z YouTube!

Vykoupily jsme všechny 😀. A pak směr přikrývky ...

Víte, jak objemných je 20 duchen a 20 polštářů ??? 4 obrovské bedny ! Skladníci s nimi pochodovali ke kase jako karavana velbloudů 😀.

Sice jsme přijely kombíkem, ale bedna se do něj vlezla jen 1. Co s tím ? Polštáře jsme vydlabaly ven a narvaly je do igelitových pytlů. Ty Míša posadila do dětských sedaček (děti naštěstí doma hlídal tatínek). I tak musela jet nadvakrát.

Na pátek odpoledne fakt prima úkol ! Se divím, že mě nezabila ! 😀