61. Nechala jsem je 10 dní bez dozoru. Moje chyba!

Člověk je na chvíli spustí z očí a nestačí se divit !

No, na chvíli .. na 10 dní.

Pavel s Tomášem tady řádili, o víkendu i za vydatné pomoci Martinky.

Jejím hlavním úkolem bylo lepit obklady na bílé kachlíky na zdech. Nejsme na pitevně, bílou fakt netřeba 😀.

Prý to teda byla strašná "drbačka". Zdi jsou děsně křivé, tak jak pak držet lajnu?

I když ji naprosto přesně narýsoval laser, občas jí to prý dost uhýbalo. Ale statečně zabojovala a fakt je to téměř všechno hotové.

To Pavel jede vyšší level - lepí na zdi velké protihlukové panely. A teď je celá místnost prošpikovaná trámky, laťkami i žebříky, které používá na zapření těch přilepených panelů. Posloužila i lopata a sudy s pivem. Jeho fantazie je bezbřehá, přesto mu opěry ještě chybí. Prý minimálně den to musí zasychat. Takže tudy kličkuju, přeskakuju, podlézám ….

Když si chci umýt ruce, vodovod po mně zuřivě prská. No jo, měli kvůli montování i zastavenou vodu. Totéž pak večer v koupelně nahoře, když jsem si šla čistit zuby … ohodilo mi to celé triko ☹️. Z toho vyplývá, že musím obejít všechny kohoutky v baráku, ať se to nestane i hostům.

Další Pavlův pokyn byl fakt milý: "Nepoužívej záchod nahoře!"

Něco lepil na odpadní rouře a prý to ještě potřebuje zasychat.

Panely zasychají, roura zasychá … a já abych radši nepila a uschla ☹️.

40 schodů k použitelnému WC !!!! To mi udělal naschvál !

10 dní jsem pryč a roura musí zasychat zrovna TEĎ ??!! Prý musel to napojení nejdřív vymyslet a nakoupit k tomu věci. Ale věřte mu to ! Co když mi tím chtěl nenápadně naznačit, že bych měla zhubnout? Jemu se to daří tak nějak přirozeně (ty dvě haldy dřeva byly fakt dobrý tělocvik). Já to mám obráceně. Pro něj je tady každý nový úkol výzva, pro mě je jejich množství spíš stresem. A ten zažírám čokoládou (takže jsem jasným příkladem toho, jak si to tady zatím užívám 😂).

Nutně potřebuju kafe ! Ovšem i vchod do kuchyňky je momentálně zatarasený 🤢 ! Mám to podlézat nebo nějak překročit? Mám TAK dlouhé nohy? Hlavně se v žádném případě se nesmím dotknout toho panelu na zdi, ať to nezhučí dolů. Pavel by mě uškrtil .

Co jsem komu udělala !!!???

No já mu věřím, že obkládat zdi kde pravé úhly neexistují není žádná sranda.

A zapřít že to musí, samo to držet nebude. Nejsou to samodržící punčochy - i když ty často taky nedrží ☹️. Ještě že je nenosím !

Pozoruju Pavla v akci.

Laserové měřidlo potřeboval postavit do správné výšky. Takže využil své malé lešení, na to kýbl dnem vzhůru, na to dvě krabičky placaté a jednu krabici od vína na stojato. No a na tom stojí jako majáček to měřidlo. Vysílá zelené paprsky do stran a jasně mu ukazuje, kudy tudy cestička …. 😃.

Celá operace vypadá asi takto: nejdřív musí panel vysvobodit z kartonu, postavit na dané místo, podle laserových rysek označit, kde ho musí přiříznout, pak ho položit, uříznout, opět ho přiložit na místo, jestli to fakt sedí, nanést na zeď lepidlo, přitisknout …. a hlavně ho donutit, aby na zdi držel 😉. Máček 😂.

Už jich naštěstí moc přilepit nezbývá. Ale pokračování příště - už je nemá čím zapírat.

Já se tak těším, až to bude hotové!

To prolézání do kuchyňky je nepříjemné, ale mnohem horší je jemný černý prach, který zůstává po řezání ☹️. A dost blbě se zametá ☹️. Což zbylo samozřejmě na mě.

A pak taky musím vybalit, co všechno jsem ve volných chvílích nakoupila.

Jeden z úkolů byl vůně do wellness.

S Míšou jsme vybraly přístroj do zásuvky, který jemnou vůni sám v intervalech uvolňuje. To by mohlo být fajn. Má to vyzkoušené, prý vydrží tak měsíc. Paráda!

Takže jsem to vyloupla z obalu, za dozoru Pavla odšroubovala čepičky ze 3 lahviček a zasunula je na místo. Jsem na takové věci levá, ale toto bylo snadné. Pak jsem to šla strčit dolů do zásuvky - jednu máme právě u vlnkových odpočívací lehátek. To bude příjemné.

Večer se mi zdálo, že ta vůně je až moc intenzivní a line se ze suterénu po chodbách výš a výš… No, byla ! Já chytrák jsem to do té zásuvky vrazila vzhůru nohama, takže zásoba vůní na měsíc prostě vytekla ….

"Však to tam má šipky, stačí se dívat!" neopomněl mě Pavel poučit. No ježiš, jsem neměla brýle a po žádných mrňavých šipečkách jsem nepátrala ! Naštěstí se dají dokoupit náplně náhradní 😉.

On má tak co říkat! Zatímco jsem byla pryč, zapojil novou pračku. Ovšem je to chlap a číst návody je pod jeho úroveň ! Takže i osobně vypral - jen mu bylo divné, proč ta pračka tancuje po místnosti jak splašený derviš. I nelenil a objednal nějaké stabilizační podložky.

Přiznal se k tomu, až když jsem se divila, proč jedeme jinudy. Moje nevinná otázka: "A vyndal jsi ty šrouby?" ho viditelně znejistěla. "Šrouby ????"

Teď jsem mohla dělat chytrou v TECHNICKÉ otázce. Poprvé v životě !

Před pár lety jsem si koupila novou pračku domů. Pavel tehdy žil v Praze, tak mi ji zapojoval můj taťka. A dělala přesně totéž - divoké tance. Pak nám soused objasnil existenci šroubů, co při přepravě stabilizují buben (on je ta výjimka, co návody čte). Naštěstí jsem tehdy jejich nevyndáním pračku nepoškodila, tak jen doufám, že to tak bude i u této naší !

Jak vidno, technika si tu zahrává s námi se všemi. Ale zatím jsme to ustáli, ostatně - drobné ztráty jsou povoleny 😅.