33. To už bude rok …

Je to pár dní, co jsem si uvědomila, že budeme mít výročí. 30.listopadu to bude přesně rok, co jsme poprvé uviděli DUB.

Bože, to snad ani není pravda ! Už rok? Nebo teprve rok?

Každopádně je to důvod k oslavě 😁. Ovšem to bychom nesměli být u dubu. Slavit budeme prací ! Je to krásná příležitost ukázat lidem, co že to tady od jara pácháme, co se tady změnilo …

Takže bude den otevřených dveří ! 30.listopadu je v neděli, to se hodí 😀. Jenže jedni zákazníci nás upozornili, že dělat to v neděli není rozumné, chataři a chalupáři musejí odjíždět, tudíž by si nemohli dát ani svařáček … Takže budou dny dva 😀.

To si užiju - provázet návštěvníky po budově mě fakt baví 🙂. Vlevo vidíte - vpravo vidíte …. Podědili jsme tady pár překvapivých míst - třeba pánské záchodové kabinky, kde velikost mísy brání v zavření dveří. Nebo studnu v podlaze budoucího wellness.

Jeden z pokojů jsme zatím nechali v úplně původním stavu - pro představu, co všechno jsme v těch ostatních už dokázali změnit. A že ty změny viditelné jsou 😀. Nejen v pokojích, ale hlavně mi dělá radost hernička pro nejmenší. A to, že se obrovská autodráha a nejnověji herní počítač s obrovských oblým monitorem fakt líbí.

Před pár dny se mi podařilo dovybavit klubovnu. Dá se říct tak trochu uplést z ho.na bič 😂. Vymyšlená byla už dávno. Tento pokoj má totiž východ na terasu, tak by měl být veřejným prostorem, ať si ji užijí všichni . Teda v létě, teď na ni jen padá sníh ze střechy. Ale v létě - už to vidím! Lehátka, slunečníky, barevné drinky … 😃.

Takže co tam můžeme použít? Z původního zařízení jsme tam nastěhovali kožený gauč. Sice opotřebovaný, ale pohodlný. No má to patinu, tak jako my, koneckonců 😀. Taky jsme tu našli docela použitelné skříňky. Měla jsem pocit, že tady prostě potřebujeme knihovničku. Něco románů, nějaké detektivky a taky třeba křížovkářský slovník nebo atlas hub. To se může hodit. Knížky máme i v herničce pro děti. Jednu z babiček velice potěšilo, že tam našla spoustu starých pohádek, třeba klasického Ferdu Mravence.

Do klubovny jsme dali i pracovní stůl s výhledem do zeleně. Třeba se u něj bude některému z digitálních nomádů dobře přemýšlet.

Nábytek jsme tedy seskládali, ale zbývaly bílé holé zdi. Věděla jsem, že v jednom z pokojů tady původně visel moderní obraz ve výrazných teplých barvách. Jen najít, kam jsme ho uklidili. 😀. To bude ono ! Brigádník Tom zatloukl hřebík, já obraz oprášila - a nastal problém. Koukali jsme na to, točili obrazem sem a tam - a nemohli přijít na to, kde je vrch a kde spodek. Barevné pruhy, kruh, dokonce i detaily z keramiky. No, umění ! Tak jsme to tam prostě nějak pověsili, jak se nám to zdálo … Možná z toho udělám anketní otázku pro návštěvníky - jak to dílo má vlastně správně viset?