31. Když to šlo dovnitř, musí to i ven!
Svolali jsme brigádu "nejvyšší nouze". Z jihu je to k dubu přes dvě hodiny. Ale nebylo zbytí. Všichni, kdo měli ruce, nohy a aspoň náznak dobré vůle, byli povoláni do zbraně.
Pavel totiž přivezl vířivku. Ne relaxační nafukovací bazének z Kauflandu.
Ne, ne - on přivezl VÍŘIVKU. Takové to monstrum, které váží jako malý slon.
Zábavné to začalo být už ve skladu v Praze. Vířivku mu měli připravit pro přepravu "na boku". Takto si to domluvil. Byla zabalená na ležato . To bylo bez šance. Tak chlapi nadšeně přebalovali.
Průser číslo 2: nevešla se zadními dveřmi Transita.
Proč taky - to by bylo moc jednoduché ☹️. Museli odsekat část palety a nakonec ji tam dostali. O milimetry. Fakt o MILIMETRY.
A to nejzajímavější mělo teprve přijít.
V sobotu v poledne nastoupil do akce Pavel se dvěma brigádníky, mým bráchou a Míšiným manželem. Pět dospělých chlapů. Všichni funkční, živí a plní sebevědomí.
A vířivka?
Potměšile vyčkávala. V autě byla nacpaná tak natěsno, že by i sardinky měly klaustrofobii.
Tři chlapi tahali, dva strkali - a ta mrcha se ani nehnula. Ani pohádka o veliké řepě nebyla tak dramatická.
My s Míšou a dětmi jsme mohly tak akorát opodál a fandit a povzbuzovat. A že děti fandily opravdu hlasitě 😂, vířivka se asi polekala a pohnula se.
Když už konečně dostrkali tu věc ven, dopadla na obrovskou traktorovou pneumatiku, co se u zadního vchodu válí už roky. Nikdo neví, kde se tam vzala, ale teď zachránila životy i majetek 😀.
V té chvíli jako bonus začalo poprchat, takže igelitový obal klouzal jak ledovka v únoru.
A teprve teď přišla ta "snadná část" - dostat to monstrum ke dveřím a dolů po schodech do suterénu. Snadná asi jako stavět Eiffelovku z lentilek .
Operace Schody
Brácha si vzpomněl na tátovy stěhovací metody a přinesl kulatá polena, aby vířivku mohli aspoň kousek rolovat, místo aby to zahali na popruzích.
Dveřmi ji po dlouhém manévrování protlačili, ale co schody? Tři chlapi šli tahat dolů, dva nahoře strkali. Ale taky museli hlídat rovnováhu a brzdit, když začala klouzat příliš rychle.
No fakt jsme v tuto chvíli měly s Míšou nahnáno. Kdyby jim to sjelo, jsme obě vdovy ☹️.
A navíc ještě byla v cestě třešnička na dortu - stropní překlad. Vejdou se ???? Zase šlo o milimetry.
Jak po akci Pavel přiznal, toto byla chvíle, kdy měl docela nahnáno. Sice to měl vyzkoušeno na maketě, ale co kdyby ….. ☹️
Naštěstí měřil dobře 😃. Hotovo, je tam ! A všichni přežili - chlapi, barák i vířivka. Co víc si přát !
Hurá ! Zatím nejtěžší úkol celého budování je splněn ! 🎉.
Ale do prvního slavnostního koupání je ještě daleko. Nesmírně daleko ….Naštěstí nemusíme čekat na tropické deště 😆. Sprchový box tam Pavel zabuduje sám. A taky saunu, WC, …. Ten prostor dole je sice úžasný, ale jen polotovar. Potřebuje zařídit a zútulnit. Už samotnou vířivku zapojit nebude jako zapnout rychlovarnou konvici ☹️, Takže si na tu první slavnostní koupel ještě budu muset počkat ☹️. Ale šampus už se chladí 😄.