26. Den D

Dnes je den D. D jako dřevo.
Naše kotle jsou nenasytné. A taky vybíravé. Polykají jen vyschlé dřevo, žádné slisované piliny a podobné srandy.
Pavel koupil dřeva celý kamion, na co se troškovat, že! Má být vyschlé, aby se s ním dalo hned topit. Taky by mělo být tak 2 m dlouhé, aby se vešlo pod přístřešky u kotelny. A kmeny tak asi 20 cm v průměru, ať to jde dobře štípat. Krásné plány !
Kamion měl dorazit kolem 10 dopoledne. Takže moje vyšetření v rýmařovské nemocnici (na které Pavel zapomněl) se mělo stíhat v pohodě. Bohužel neřídím a autobusů z této pr… světa jezdí jen 5 za celý den ☹️! Ale už po 7. ráno Pavlovi volali, že kamion vyjel. No potěš ! Cesta z Olomouce asi 1,5 hodiny, to teda budeme stíhat jen tak tak.
Seděla jsem v čekárně jak na trní, dr. měla mírné zpoždění, ale vyšetření se zvládlo. Jen jsem se silně krotila a nevykecávala se, jak se mi to někdy děje. Šmarjá to byla fuška. Pak jsem si ještě musela u sestry domluvit termíny rehabilitačních procedur. To už mi šlo fakt o minuty. Ve chvíli, kdy jí z tiskárny vylezl rozpis mi Pavel volal, že musíme jet, kamion je v Rýmařově. Sestře jsem se v letu omluvila, popadla rozpis a prchala.
Během jízdy Pavlovi volal řidič kamionu, kde je. Ale blbě se pochopili, Pavel usoudil, že je za námi, tak na něj chvíli čekal ve Staré Vsi, kamion ovšem už dorazil až do Žďárského Potoka - a našel náš barák bez problémů.
Dorazili jsme tedy chvíli po něm a jen čuměli - vezl kmeny dlouhé 4 - 5 metrů. Pavlův plán s přístřeškem je pasé ☹️. Takže kam s tím ???
Jediné velké a dostupné místo je, bohužel, na opačné straně budovy, než jsou vrata do kotelny. Ale to dopravce netrápilo, ten chtěl složit a prchat.
Sledovat proces skládání bylo fascinující. Řidič bravurně ovládal hydraulickou ruku, ta nabrala najednou klidně i 8 - 10 kmenů a ladně je ukládala na hromadu.
Já to točila na mobil, z toho bude docela akční příspěvek 😀 . Nejsem sice kameraman, taky jsem si neodpustila sem tam komentář ….
Plný kamion dřeva dokázal složit za necelou čtvrthodinku, ještě na závěr srovnal kmeny, které se chtěly kutálet mimo hromadu, aby to bylo úhledné 🙂
Když pak s tím dlouhým monstrem vycouvával na silnici, na centimetry míjel naše plotové sloupky. Přežily úplně všechny 😀. Fakt borec !
Zato Pavlovi ztuhnul úsměv. Některé kmeny mají v průměru i přes půl metru, idea
o 20 centimetrových, které půjdou dobře rozřezat, je v háji.
Teď by se hodilo kouzlo velkého rozsahu pana rytíře Brtníka z Brtníku, které smí učinit pouze jednou za 100 let ! Mít tak tu rotu trpaslíků, co by dřevo pořezala, odnesla do kotelny a ideálně i rozštípala na polínka! A úhledně poskládala do komínků, aby se ho hodně vešlo 😃. Jenže to evidentně zbyde na nás. Teda na Pavla. Ti Japonci Samo a Sato to určitě neudělají 😡.