13. Práce nebo dub?

Sedím za recepčním okýnkem sportcentra, na tváři přilepený profi úsměv, v hlavě guláš. Pořádně ostrý.

Dřív jsem měla aspoň trochu svobody - domluvit si výměnu směn, protáhnout si volno tak, aby to aspoň pár slušných dní v kuse dalo, moct se sbalit a zmizet, zajít na kulturu, ... To se všechno dalo pořešit. Dřív. Teď ale u nás nastala nová realita ☹️. Takže striktně krátký nebo dlouhý týden v práci, volno v kuse 3 dny každý druhý týden, pracovní víkend taky každý druhý. S tím moc nevymyslím ☹️. I vstupenku na koncert, na který jsem se fakt těšila, jsem musela prodat - protože šichta 😡.

A dojet k dubu, zvládnout naplánované úkoly, aspoň trochu si vydechnout, začít konečně prozkoumávat všechny krásy v okolí .... na to jsou prostě 3 dny málo. Zoufale málo ☹️

Mívala jsem práci v recepci ráda. Teď mám čím dál naléhavější pocit, že mě jen zdržuje od života.

Ale sbalit se a odejít ??? Za 2 roky mi bude 60, napracovala jsem se už dost, to je fakt. Ale kdo mě bude živit? Dub, bohužel, zatím ještě ne. Ten v tuto chvíli peníze jen nenasytně polyká ☹️.

Moje místo mi někteří místní závidí (to se ke mně doneslo už dávno). Sedím si v teple, fyzicky se nenadřu, ... - ano, to pravda je. Ovšem realita dlouhých služeb, obrovského počtu účastníků závodů a jejich nekonečných požadavků, potíží technických a jiných, .... ta už zůstává veřejnosti skrytá.

Přesto se mé vnitřní já neumí rozhodnout, že UŽ STAČILO, podat výpověď, odevzdat klíče a jít za svobodou.

Navíc je tu táta. Má devadesátku na krku a potřebuje mě víc než dřív. A já potřebuju jeho taky. Nechci si jednou vyčítat, že jsem nebyla po ruce .... Odvézt k dubu ho nemůžu, jeho kořeny jsou prostě tady. Navíc máme dům a zahradu, to se taky o sebe samo nepostará ☹️

Obrovským poutem jsou vnoučata. Kdo je má, pochopí 😀 . Ano, k dubu by za námi čas od času určitě všichni přijeli, ale právě že jen čas od času...

Nekonečný kolotoč mi víří hlavou: Zůstat nebo odejít? Mít jistotu práce, ale být uštvaná mezi šichtami, domácností, dubem, ... anebo to risknout, že se všechno časem nějak "utřese" a bude to v pohodě?

Ano, mnohem radši bych byla pod dubem než pod zářivkou .... To je fakt na Chocholouška !!!!